Často kladené dotazy

Existuje celá řada pojistných matic a zajišťovacích podložek, ale opravdu spolehlivým řešením je podložka Nord-Lock, která svojí konstrukcí zabrání samovolnému povolení spoje.

Pevnost šroubu je označení předepisující určitou pevnost v tahu a smluvní mez kluzu. Je udávána číselně (5.6, 8.8, 12.9 atd.) a zpravidla značena na hlavičce šroubu.

Za pevnostní šrouby jsou považovány všechny s označením 10.9 a více, standardem je pro nás pevnost 8.8.

Značení 8.8 znamená, že šroub má pevnost v tahu 800Mpa a smluvní mez kluzu 640Mpa (8x8). Při pevnosti 10.9 je pevnost v tahu 1000Mpa a smluvní mez kluzu 900Mpa (10x9). Tyto hodnoty jsou samozřejmě ovlivňovány i průměrem šroubu či teplotou prostředí a několika dalšími faktory, ty však lze za normálních podmínek považovat za zanedbatelné.

Na vruty do dřeva se používají utahovací hroty Pozidrive, na šrouby a vruty do sádrokartonu, kovu či plechu zase typ Phillips. Jde o dva různé profily hrotu a není vhodné je zaměňovat (šroub utáhnete, ale výrazně tím snížíte životnost jak bitu, tak samotné utahovací drážky šroubu). Dále je potřeba určit správnou velikost utahovacího hrotu, zde jsou oba typy stejné.

velikost č. 1 je pro průměry vrutů 2,0 až 3,0 mm
velikost č. 2 je pro průměry vrutů 3,5 až 4,8 mm
velikost č. 3 je pro průměry vrutů 5,5 a větší

Viditelný rozdíl mezi PH a PZ bity

Každý závit má své stoupání (rozestup závitu - viz P na obrázku níže). Velikost tohoto stoupání je pro každý jednotlivý průměr standardizována, ovšem existují speciální případy, ve kterých je z technických důvodu třeba snížit rozestup závitu. Tím vznikne takzvaný jemný závit. V následující tabulce naleznete stoupání standardních metrických závitů, i jejich možné jemné varianty.

Rozdíl mezi šroubem a vrutem je patrný na první pohled. Zatímco šroub je opatřen normovaným (v našem případě metrickým) závitem, jehož účelem je zapadnout do odpovídajícího protějšku (matice či jiný vnitřní závit), vruty mají mnoho druhů závitu dle typu použití (do dřeva, do kovu, do plechu...) a jsou zpravidla zakončeny ostrou špičkou.

Tuto otázku slýchají naši kolegové z kamenných prodejen několikrát za den. Je tvárnice za omítkou plná, nebo jsou v ní dutiny? A je vápenopísková, nebo pórobetonová? A jak to vůbec zjistím? Dobrou zprávou je, že odpověď na tyto otázky vůbec nepotřebujete znát!

V naší nabídce naleznete hned několik hmoždinek, které můžete použít do většiny standardních stavebních materiálů, stačí si jen vybrat tu, která vám bude nejvíce vyhovovat. Jejich kompletní výpis naleznete zde.

Chemická kotva (nebo také chemická malta) je moderní a jednoduchý nástroj pro kotvení všude tam, kde je třeba dosáhnout velké nosnosti. Ať už chcete svým ratolestem do jejich pokojíčku zavěsit houpačku, nebo v garáži připevnit nástěnný stojan na pneumatiky, chemická kotva je pro vás ta správná volba!

Jedná se v podstatě o dvousložkové "lepidlo", dvě látky, které jsou v kartuši odděleny a po jejich smíchání dojde k vytvrdnutí směsi. Výsledkem je extrémně odolný a pevný spoj. Nespornou výhodou je také jednoduchost použití, podrobný návod aplikace společně s ukázkou naleznete v popisu každé z nabízených chemických kotev.

Silikonový tmel je velký pomocník, který opravdu drží a má dlouhou životnost. Pomáhá vyplňovat mezery mezi materiály jako jsou například dlaždice. Díky silikonovému tmelu dokážeme kvalitně utěsnit mezery, které nepropustí vodu a proto se ve spárách netvoří plísně. Jak ale takový silikonový tmel odstranit z povrchů, kde si jeho výskyt nepřejeme? V tomto článku vám poradíme jak na to.

I když má silikonový tmel dlouhou životnost nevydrží věčně, časem může ztvrdnout a popraskat a jeho těsnící a voděodolná schopnost se ztratí. V tento moment je potřeba silikon odstranit a provést potřebné opravy. Tento proces bývá časově náročnější. Existují dva způsoby jak silikon odstranit a to mechanicky a nebo chemicky.

Jak předcházet výskytu silikonového tmelu na nechtěných místech?
Ještě než začnete s prací vždy používejte rukavice, které budou chránit vaši pokožku. Připravte si opatření pro případ, že by se silikon dostal tam, kde ho nechceme. Zakryjte místa, která by se mohla znečistit pomocí maskovací pásky. Předcházíte tak zdlouhavému odstraňování silikonového tmelu, které by vás od pořádné práce zdržovalo. V případě nechtěných skvrn se snažte tmel otřít mýdlem a hadrem nebo speciální vlhčené čistící ubrousky ještě před jeho vytvrdnutím. Pokud silikonový tmel zaschne, tak už tímto způsobem odstranit nelze. Pro tento případ je potřeba použít mechanické nebo chemické odstranění.

Chemické odstranění silikonového tmelu
Na chemické odstranění silikonového tmelu použijte speciální odstraňovač silikonu, který se nanese na místo, kde je potřeba tmel odstranit. Odstraňovač silikonu je potřeba nějakou dobu nechat působit. Tato doba může být různá, vždy je uvedena na obalu výrobku. Pak už stačí silikon setřít pomocí stěrky a očistit opět pomocí hadru a mýdlové vody.

Mechanické odstranění silikonového tmelu
Tento způsob odstranění silikonového tmelu je o něco náročnější, protože se musíte soustředit na to, abychom nepoškrábali a neponičili povrch. Pokuste se nejprve silikon očistit lakovým benzínem a na odstranění použijte špachtli nebo nožík, kterým ho postupně seškrábete.

Existuje mnoho různých druhů podložek a každá z nich může mít svůj specifický účel. Standardní ploché podložky například slouží pouze k rozšíření kontaktní plochy a tím ke snížení tlaku, který vyvíjí hlava šroubu na spojovaný materiál. Velkoplošné podložky plní podobný účel, ale používají se nejčastěji při montážích do dřeva.

Účel mnoha podložek naznačuje už jejich název, například vymezovací podložky slouží k vytvoření distance, pérové ke snížení negativních následků u často vibrujících spojů, pojistné slouží k zabránění povolování spojů, těsnící k jejich utěsnění atd.

V neposlední řadě v naší nabídce naleznete i méně obvyklé, speciální podložky, jako klínové pro použití s konkrétními profily, vějířové k zajištění spojů z měkkých materiálů, podložky s gumou pro střešní montáže a mnohé další.

Máte obavy z vrtání do sádrokartonu nebo z toho, že se předměty po nějaké době vytrhnou a zničí celou sádrokartonovou příčku? Už nemusíte, v tomto článku vám poradíme, jak na to.

Pokud máte doma nebo kdekoli jinde sádrokartonové příčky a potřebujete na ně přivrtat obraz, poličku nebo ještě těžší předměty, nemusíte mít obavu, že by toto zatížení sádrokarton nevydržel i když na nás nepůsobí zrovna masivně. Při správném ukotvení unese stěna sádrokartonu i několik desítek kilogramů. Jestliže se chystáte připevňovat například skříňky, které budou naplněné těžkými předměty jako jsou knížky nebo nádobí, ujistěte se jaký máte druh sádrokartonové desky a jakou má nosnost. Základem všeho je správný výběr hmoždinek do sádrokartonu, které jsou speciálně upravené pro tento materiál a zatížení vydrží. Kovové hmoždinky do sádrokartonu mají o něco větší nosnost než hmoždinky plastové, ty mají ale zase velkou výhodu , že montáž je rychlá , snadná a nevyžadují předvrtání. Pro připevnění poličky, hodin, obrazu nebo jiných lehčích dekorací nám tedy bohatě postačí plastová hmoždinka.

Jak vrtat hmoždinku do sádrokartonu?
Před samotným vrtáním si označte místa, do kterých chcete vrtat a ujistěte se, přeměřením nebo použitím vodováhy, že budou otvory ve správné výšce a stejné rovině. Pokud jste provedli důkladné přeměření, můžete začít vrtat. Použijte vrtačku s ostrým vrtákem a vrtejte zásadně bez příklepu. Také doporučujeme vrtat s nižšími otáčkami. Následně zasuňte a uchyťte hmoždinky do připravených otvorů. Myslete však na to, že existuje několik druhů úchytů hmoždinek do sádrokartonu, na to je dobré se připravit předtím než začnete hmoždinku zasouvat do otvoru. Dále, už stačí jen zašroubovat vruty a zavěsit daný předmět.

Ruční závitníky jsou vhodné pro menší objemy práce. Dobře se hodí např. pro konstrukční oceli, hliník, mosaz, měď a plasty. Jsou běžně používány pro opravy a úpravy již existujících závitů. Je třeba počítat s tím, že ruční řezání závitu je časově náročné.

Pokud je ruční závitník pro danou práci dostačující, jste skoro u cíle. Teď už jen vybrat potřebnou velikost a stoupání z nabídky ručních závitníků.

Nezapomeňte, že ruční závitníky jsou dodávány v sadách po dvou resp. třech kusech.
Jednotlivé kusy v sadě se od sebe liší profilem zubů. Závit vzniká a prohlubuje se postupně.

Materiál výrazně ovlivňuje výběr závitníku. Pro běžné materiály postačí závitníky z HSS.

Pro nerezové a jiné tvrdší materiály doporučujeme závitníky s příměsí kobaltu HSS-Co.